A collection of withered roses.. \ Une collection de roses fanées..

Spím na růžích.
Červený jsou tak leda ve snu.
Ty moje jsou suchý, hnusně zahnědlý, skoro zetlelý cosi….

Mám náladu na depresívní, narativní a imaginativní obrazy.
Malované mnou.
Problém?…
Ano.
Nemám tu barvy, ani místo, ani nic…

Dnes jsem celý den natírala kus železa kdesi v matce měst a přemýšlela o svém posednutí MORem.
V půlce dne jsem došla k názoru, že MOR už asi mám za sebou. Že posedlost zmizela.
Na konci dne jsem si potichu začala pískat, pak zpívat a nakonec jsem zřetelně slyšela:

Divine, candide, libertine
Ce soir je viens m’inviter dans ton lit
Laissons dormir les maris
Allons nous aimer
Au nez des braves gens

Myslím, že se ta posedlost jen důmyslně zkryla pod povrch. Ve skutečnosti mi Mozart koluje v krvi.

Tak a od Lucie, Wericha, Voskovce a Ježka jsem se zase skrze šílené vody zkalené Dádou Patrasovou dostala k pokladu zvanému Mikele a Florent.
Mám ruce poseté černými tečkami a můj mozek náhodně generuje úryvky textů z MOR…

Je to mor!
Není mi pomoci…
Gloria!

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: