Propabilitá antistatica… in forma la forma…

Nejde se toho zbavit…
Je to všude.
Všechno zpívá: „probabilità antistatica, informa la forma dell’informe come tacito vento, come tacito pensiero, come qualcosa che sa di vero…“
Takový drogy!
Zajímalo by mě jaká podprahová sdělení do té písně namontovali, když se jí nejde zbavit. Jak to ten Mikele dělá, krucinál, že je tak hodobóžovej?

No a ne, že by byl sám…
„Je voue mes nuits
A l’assasymphonie
Aux requiems
Tuant par dépit
Ce que je sème…“
Jak to ten Florent dělá, že je tak božoucnej až z toho člověk nemůže myslet?

Trpím holt těžkou poruchou vnímání jménem MORofilie.
Projevuje se to tak, že jdete po městě, zpívá te si: „…. Je voue mes nuit A L´assasymphonie….“ nahlas!!! A lidi na vás hledí jak na blázna, co právě pláchnul z Bohnic. Vy jste to, že ne vás hledí jako na hovado boží, ani nepostřehli a s přiblbým výrazem si capkáte po městě a děsíte lidstvo.

Nesnáším děti. Už jsem se o tom zmiňovala?…Ne? To neva, páč teď už jo….

Pro dnešek blábolů dost, se zalepenýma očima už stejnak nenapíšu ani zbla.
Unavenost po předchozích dnech, co stály za starou belu a možná ani za to ne.

Tonight follow the Potter´s Owl.
Gloria

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: