Arbeitslager \ Gulag …. :\

Připadám si jak na nucenejch pracech. Celý svátky makám jako idiot, dneska sem si vyšlápla přinejmenším Čomulungmu a odnesla na hrbu tak tíhu dvou vagónů.
Plusem je, že sem vyfotila asi miliardu fotek námrazy na oknech…. Mám ráda námrazu na oknech…z poza okna, kde je teplo … to byl ale problém. Tady moc teplo nebylo ani na jedný straně ..

Půl odpoledne, když nám dali padla, jsem ztrávila zalezlá v pelechu se zimnicí a bezúspěšně se snažila zahřát. Abych se zahřála musela sem si pustit Hannu Montanu a rozčílit se u MTv.
Divný co…

Dneska jsem vlastně ještě neměla pořádný jídlo. Pech co. Neměla jsem chuť. Z cukroví mi je na zvracení, klobásy už nemůžu ani vidět, chlabíčky bych asi vrhla okamžitě jak bych je polkla a to je tu ještě salát! Proboha! Salát!
Zlo!

Normálně ho nejim protože je to jedna z věcí co se mi brutálně hnusí ale tenhle rok jsem byla opravdu vehementně nucena… Nezachránila mě ani křesťanská sestra s jejím kontinuelním procesem – ona jí jak na běžícím páse: nestihne spolknout a už rve další hromadu do kotle.

Jo fakt miluju, když moje matka vleze do pokoje a žvaní o tom jak si mám stahnout topení a kdesi cosi… mě to kurvadrát takhle vyhovuje… nechápu, že musí votravovat furt! I o půlnoci! V jednom kuse! Nestačí jí, že jí tu otročim?
Prdele!
Proto sem jezdim jen jednou za uherák, protože mě to tu neskonale mrdá. Páč moje drahá máť je, nevím proč, vlezlá jak dopisy z Bradavic a neví čím mě otravovat dřív, i když vidí, že něco dělám. Že jí to není blbý. Ohlásim, že budu psát povídku do časopisu, že musí být dnes hotová, ona příde v začátku procesu a žvaní, když jí vyhodim, urazí se, když se teda zvednu a du za ní udělat to, co nestihla ona, protože seděla u stolu a cucala čůčo, seřve mě že se ksichtim a sem drzá…
Ne kurva…je mi docela dost let a bohužel tu jsem jako návštěva. Je jen mou dobrou vůlí, že tu dřu jak osel jen proto, aby na mě mohla ječet, jak se jí pletu pod nohy, protože není schopná lidi zorganizovat.
A pak mě ještě otravuje, když potřebuju pracovat.

Za tohle mám jako bejt milá jo… Nasrat. Neměla ze mě vychovat asociála, co kvůli její hysterii nesnáší všechny svátky, prázdniny a nikde si nepříde doma, protože jediný domov, který jsem měla, byla jen má fantazie. Přála bych si svět bez hnusných tupých komerčních svátků a s místem, který by byl můj kousek prostoru…

Už mě opravdu vadí sádlit se jak sardinka v jednomu pokoji, co je spíš sklad, se sestrou na starým gauči, sere mě bydlet na koleji a nemoct se ani vyspat, neb dnem i nocí je tam rachot jak na technopárty. Maximálně mě mrdá „tábořit“ u pana O. Jsem tam navíc a bohužel mi to dávají najevo, že tam vadím. A prostě potřebuju někdy někde být sama….

Když nemám prostor, jsem líná, apatická a neschopná žít.
A neustále nabroušená a nevrlá…

Gloria

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: