Archiv Leden, 2014

Zasraní tupci!

Posted in Gloria! on Leden 29, 2014 by Gloriafiona

Toto je jediný uspokojivý název, co mě napadl a nebyl příliš dlouhý a automaticky se už nezačal měnit na slovní průjem.

Asi jsem prokletá, protože ti debilové se na mě lepí.
aAYQVy0_700b
A je jim jedno, že je ignoruju…
…ale stejně poslouchám protože nevěřím, že to je fakt tak hrozný….
tumblr_mjrfiotLS11qevro5o1_500
…bohužel je..
tumblr_mimmuosVKP1ru2qqyo1_250

Pomyslný pohár mé příčetnosti bublá vzteky…
Má příčetnost trpí třaskavými výbuchy vzteku a nejasně mrmlá něco o vyhlazení lidstva…

Dneska jsem zažila několik paradoxů… Mám pocit, že to roztrhalo realitu na prtikousíčky a my žijeme v imaginárním otisku našich vědomí v záložním disku pochybného Matrixu, ale náš skutečný život/planeta/whatever je rozerváno na cucky a letí vesmírem ve formě nového pásu asteroidů…

Tolik blbosti v jednom dnu!

Tolik debility na jednom místě!

Nechápu, kde některé entity berou svou odvahu, ale myslím, že by ty živé sebevražedné tentononcy měly zvážit pořízení si nového vybavení ve formě pudu sebezáchovy, neb pokud se jim ho velmi rychle nedostane, budou inzultovány do brady a následně inhumovány a budou tím velmi trpět, neb inhumace zaživa není fajn pošušňání.

Jako docela ráda bych některé ty existence srovnala do latě sama, ale víte jak.
Znáte mě.

Jsem mladá, krásná, inteligentní, slušně vychovaná, starším ustupuju a slabším pomáhám….bla bla… a osoby se slabším myslí nebiju.
tumblr_mvsty7os2l1qe8a0fo2_250

Ale někdy OPRAVDU FAKT CHCI!!!
tumblr_mtg94wHFYe1rjyrpro9_250

Hodila by se Vogonská poezie…
Ale puknout mozky si necháme příště… protože já zrovna teď ještě něco mám..
1173901_305517582922077_1663308612_n
.. ehm..tak to nevyšlo…
383113_516803585048897_1565920922_n.jpgtumblr_m7iat9uml61rshsrlo1_250

Kecy, kecy a zase kecy

Posted in Gloria! on Leden 13, 2014 by Gloriafiona

Klikejte na obrázky některý se hejbou ale wordpress to nechce akceptovat… a hlavně ten článek pak dává smysl:D

tumblr_mmudu0CQw71qcxpmlo1_500

Občas trpím nutkavou potřebou si v dopravním prostředku zapsat nějakou svoji neodbytnou, geniální a tuze květnatou myšlenku. Takovou tu, kterou pak chci publikovat, nebo později použít v nějaké konverzaci, abych mohla zaperlit a být neodolatelně, třeskutě vtipná a inteligentně vypadající a kdoví jaká ještě. Problém je, že většinou nemám kam jí zapsat nebo jsem líná a nebo hůř, myšlenku si napíšu, ale později ji po sobě nemohu rozluštit, neb sebou ten odpornej autobus tak házel, že jsem to naškrábala jako prase…. Celý příspěvek