Do you really think I am that dumb?

Pohár mojí trpělivosti nemá daleko k naplnění. A mě fascinuje, jak si lidi vážně myslí, že manipulovat se mnou je jednoduchý. A efektivní. A nikdo si toho nevšimne. A všichni budou nadšený a u vytržení.

To je ty jo překvapení, když 15 x zopakuju, že něco dělat nechci, že to opravdu dělat nechci. Ale místo parťáka mám hysterickou píču, co si myslí, že jeho partnerka ho má bezmezně následovat je jedno kam a je jedno jak a je fuk jak moc je vyděšená a že tenhle typ zábavy není její favorit a to jako že naprosto vůbec. Hlavně, aby všichni okolo byly spokojený, všichni okolo viděli idylku a to jak se cejtim já je každýmu u sedínky.

Kdybych nebyla takovej zasranej people pleaser a nezakládala validaci své osoby na tom, že jsou vsichni okolo šťastný a já emocně i psychicky deprivovaná, bylo by to možná i vtipný.

Možná bych mohla být ještě víc sama než už jsem. Jak moc musí člověk dneska křičet a opakovat něco, cokoliv, než lidem dojde, že to myslel vážně?

Ten zkreslenej pohled. Obrázek malovanej hysterickou píčou, kterou zajímá jen její ego a jeho obrázek viděný z venku okolím, které má vidět jen to, co má vidět. Protože vevnitř je ustrašená malá píča schovávajíci se za image velkého pána tvorstva. Codepending. Musíš bejt tady pro mě, ale já pro tebe už ne.

Další.

Chci jen tvý tělo, ale jen za mejch podmínek. Chci si dělat, co já chci, nevim co chci a nemluvim s lidma, když sem línej, ale ani když začnu konverzaci, protože se mi nechce. Ale tvrdim, že mi chyběla tvoje přítomnost, i když jsem tě odehnal a nezajímal se a vlastně sem jen další, co se tě chystá využít, protože se bojim, aby někdo nevyužil mě a zas mi neublížil. Nemám pravdu chlape? Hm. Z omylu mě nikdo nevyvede… napíšu až zasvětelnej rok až mě bude svrbět ruka…

Pomalu každej v mím životě si myslí, že já jsem manipulovatelná. Emočním vydíráním, slibama, velmi jemně dávkovanou pozorností, lichotkama, ignorací nebo výhružkama. Když parťák něco neudělá, když má konkrétní důvod, není na místě zamyslet se nad tím a zhodnotit, že můžu sám za to, že něco nedopadlo jak jsem já pán tvorstva chtěl? Nerespektuju autonomitu druhých, ale neeeee. Můžeza to Gloria. Protože není dostatečně supportive.

A kdo podporuje mě? Koho kurva zajimá jak to mám já? Víte že vaše narcistický kecy mě nezajimají. Když nechcete být tady pro mě, co tu vůbec děláte. Takhle je to výhodný jen pro vás.

Dejte si dohromady vlastní sračky a uvědomte si, že moje trpělivost a ochota žít život jako hovno na vaší porážce bude velmi brzy vyčerpaná. Já nepotřebuju hysterickou hypercodepend píču ani nerozhodnyho laxniho „kamarada“, co neni schopen udržet vlákno konverzace víc než na 2 věty a jeden obrázek.

Já vážně chtěla bejt jen hodná na lidi, ale místo toho jsem zneužitá, využitá a nešťastná.

Ale vlastně se mám skvěle. Vidíte. Picture perfect as you wish.

Gloria